Přírodní poměry

Katastr Kunvaldu o rozloze téměř 30 km2 sousedí svým jižním okrajem s katastrem města Žamberk. Na straně východní se dotýká území Líšnice a Klášterce nad Orlicí. Na severu sousedí s katastrem Bartošovic v Orlických horách a Rokytnice v Orlických horách, na západní straně s Pěčínem a Kameničnou.

Po stránce geografické náleží do východního výběžku Orlických hor, do tzv. Žamberské pahorkatiny.

Kromě říčky Rokytenky, která je na západě hraniční vodotečí, protéká středem městyse od severu k jihu Horský potok, pramenící v lesích mezi Předním a Zadním vrchem (665 m n. m.).

Horský potok se svým levým přítokem Lesním potokem obtéká místní svědecký vrch Krejsův kopec (493 m n. m.), pod nímž se vlévá do Rokytenky (420 m n. m.), se kterou již na žambereckém katastru dále směřuje k soutoku s Divokou Orlicí.

Severní část katastru s vyšší nadmořskou výškou a drsnějším klimatem je povětšině lesnatá, jižní část s rovinatějším terénem tvoří zemědělskou krajinu.

V horní části městysu byl mohutný výchoz žulové horniny ještě do poloviny 20. století těžen pro stavební účely. Podobně byla těžena její zvětralá forma jako písek v dalším lomu nad ohbím silnice, vedoucí k Rokytnici v Orlických horách.

Na dolním toku Horského potoka a Rokytenky vznikly vodní erozí několik desítek metrů vysoké strmé břehy, tvořené opukovou (slínovcovou) horninou. I tento kámen byl lámán v několika opukových lomech a využíván pro stavební účely. V těchto slínovcích lze i dnes nalézt množství zkamenělin mořských živočichů spodního a středního turonu.

Po okraji katastru v komplexu Žamberských lesů probíhá hranice Chráněné krajinné oblasti Orlické hory s blízkou přírodní rezervací Zemská brána v údolí řeky Divoké Orlice.

V dřívějších dobách rostlo dnes převážně ve smrkových lesích také množství jedlí, buků a jiných listnáčů, které se do těchto lesů dnes opět pomalu vracejí. Smíšené porosty se dosud zachovaly na strmých březích vodních toků, které jsou lemovány hustým porostem olší, osik, vrb, lip a jeřábů. V jednotlivých lokalitách roste celá řada chráněných rostlin, z nichž lze uvést alespoň rosnatku okrouhlolistou a vachtu třílistou. Dosud hojně roste v lesích lýkovec, janovec, trnka, bledule, devětsil, mařinka, petrklíč, sasanka a blatouch.

Ve vodách Rokytenky a Horského potoka byli dříve hojní raci, pstruzi, úhoři, lipani, jelci, mníci.

Ze vzácnějších ptáků se zde vyskytuje slavík, ledňáček, čejka, sluka, čáp bílý i černý, chocholouš, dnes zřídka i bažant a koroptev. Na blízkém Lauterbachově (Dymlovském) rybníku hnízdí pravidelně pár labutí a velký počet kachen divokých.

Ve zdejších lesích se běžně vyskytuje zvěř srnčí, jelení i černá, která zde do poloviny 20. století nebyla běžná – její významnější rozšíření lze zaznamenat po druhé světové válce.

V šedesátých letech byl do Žamberských lesů lesníkem Josefem Egrtem zaveden chov muflonů. V roce 1974 byl v Zaječinách uloven beran s trofejí, která byla v roce 1976 na výstavě v Českých Budějovicích hodnocena 240,65 body CIC jako tehdejší světový rekord trofeje ulovené ve volné přírodě. Také další trofeje ze Zaječin získaly ocenění na mnoha světových výstavách myslivosti.

Z dalších zvířat je možno uvést ještě jezevce, kuny, nově mývalovce kuního a zabloudí sem i vydra. V minulých stoletích je doložen na rokytnicku také výskyt vlka, medvěda i rysa.